Proč považujeme určité věci za krásné
Naprostá většina z nás se chce obklopovat krásnými věcmi. A ačkoliv se to na první pohled nezdá, to, co považujeme za krásné, je mezi lidmi poměrně uniformní. Snad v žádné kultuře není například šváb považován za symbol krásy, zatímco západ Slunce nad mořem se líbí snad všem. Rozhodně tedy není na škodu podívat se na to, proč se nám některé věci líbí, a jiné považujeme za ošklivé, přestože mnoho z nás tvrdí, že každý člověk má jiný vkus. Existuje totiž hned několik věcí, které zde hrají roli.
Jednou z nich je samozřejmě výchova. Pokud budeme dítěti od malička ukazovat nějaký předmět a tvrdit, jak je krásný, je pravděpodobné, že jej skutečně za krásný začne považovat. A vzhledem k tomu, že v tom, co považujeme za krásné, jsme poměrně uniformní, není divu, že se tyto standardy s časem příliš nemění.
Ovšem výchova není ani zdaleka to jediné, co zde působí. Svou roli mají i instinkty, které jsme zdědili po svých předcích, a které je těžké potlačit. Například brouci a pavouci byli pro naše předky velmi nebezpeční, proto jsme se jich začali štítit, ačkoliv naprostá většina z nás žije v lokalitě, kde najdeme prakticky jen neškodné druhy.
K většině hlodavců jsme si vypěstovali averzi, neboť nám škodili v potravinách. V dávných dobách bylo velmi obtížné ochránit před nimi sklad obilí, a všichni víme, jak rychle se tito tvorové množí. Není divu, že jsme se na ně začali dívat jako na škůdce. To, že jejich blechy mohou přenášet různé nemoci, také příliš nepomohlo.
Dobrá, ale co krása? Zde se většinou jedná o tvory se specifickými charakteristikami. Obvykle jde o chlupatá stvoření, která často asociujeme s dobrými vlastnostmi. Například u tygrů vidíme statečnost, u vlka věrnost, a tak dále. Rozhodně jde ve většině případů o naprosto náhodné rozdělení, které většinou nemá příliš základ ve vnějších charakteristikách. A možná je na čase to změnit.
Naprostá většina z nás se chce obklopovat krásnými věcmi. A ačkoliv se to na první pohled nezdá, to, co považujeme za…